24. ledna 2020 byli zástupci ČSpA přizváni k diskusi se zástupci Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) na téma stavu českého důchodového systému a výzev, kterým čelí do budoucna. Tato diskuse byla součástí čtyřdenní série podobných setkání s různými odborníky se znalostí českého prostředí (ČSU, ČAP, APS…). Pětičlenný tým OECD, vedený zástupcem Falilou Fall, vrchním ekonomem pro Českou republiku a (překvapivě?) Jižní Afriku v Oddělení ekonomických záležitostí OECD, během této série setkání získává podněty z širšího pléna pro svůj úkol, kterým je vypracování nezávislé analýzy důchodového systému pro Ministerstvo práce a sociálních věcí a příprava doporučení změn, které by umožnily penzijnímu systému přizpůsobení se budoucím výzvám. Diskuse trvala 1 hodinu a jejím primárním cílem byl sběr podnětů pro následné získání konkrétních dat o relevantních jevech pro jejich zohlednění v připravované analýze. Této schůzky se kromě dvou zástupců ČSpA, Miroslava Šimurdy a Tomáše Petra, zúčastnil i Jan Höfer jako reprezentant České asociace pojišťoven.

Schůzka proběhla formou otevřené diskuse, která se dotkla širokého okruhu souvisejících témat, mj.

• Stárnutí populace a obecně demografický vývoj v České republice s jeho typickými rysy.
• Zvyšující se naděje dožití v kontrastu s pomalejším zvyšováním délky „aktivní“ části života bez závislosti na lékařské nebo sociální péči
• Disponibilní příjmy napříč populací a kapacita odkládat si či investovat část prostředků jako zajištění na stáří. Zejména byla diskutována omezenost této kapacity u většiny populace. Probírala se i vypovídací hodnota různých ukazatelů příjmové úrovně.
• Praktické fungování současného systému – prvního i třetího pilíře, zejména specifika po důchodové reformě, jako transformované fondy atd.
• Vzorce chování a preference klientů třetího pilíře – zejména byla diskutována role motivace státním příspěvkem a daňovou uznatelností příspěvků a pak různé klientské preference na konci spořící doby pokud jde o jednorázovou výplatu, anuitu na pevnou dobu a doživotní anuitu. Diskuse se věnovala i alternativním spořicím produktům nebo produktům s potenciálem ochrany ve stáří, jako hypotéka, stavební spoření, životní pojištění, pojištění dlouhodobé péče. Tématem byly i preference-nepreference Čechů stran dlouhodobého spoření vůbec a rizika synchronizovaného chování.
• Aktuální výše zdanění – v porovnání s HDP vs. v porovnání s čistým národním důchodem po odečtu dividend směřujících do zahraničí. Zde šlo zejména o diskusi o možnostech financování budoucích důchodů pomocí zvýšení daní. Byl diskutován vztah zdanění fyzických a právnických osob v České republice a celkové nastavení ekonomiky stran různých investičních pobídek a daňových úlev pro korporace v kontrastu s poměrně vysokou odvodovou zátěží jednotlivců.