Dobrý den všem,

V pondělí 15. března 2021 proběhlo další jednání Aktuárské pracovní skupiny. Na programu byla tato témata:

• Vývoj pandemie Covid19 v ČR a porovnání s vývojem v zahraničí,
• Navrhované změny Solvency II ze strany EIOPA,
• Zprávy z pracovních skupin, náměty na další jednání APS a další.

Vývoj Covid19 v ČR a v zahraničí

Petr Jedlička ve své informačně bohaté prezentaci:

• Představil přehled vývoje za jednotlivé země (denní případy na 1 mil. obyvatel, kumulativní podíl, reprodukční číslo, smrtnost, úmrtnost). Zde se bohužel opět ukázalo, že ČR vévodí v ukazatelech počtu případů a úmrtí jak mezi sousedními zeměmi, tak v porovnání s ostatními zeměmi Evropy či USA. V rámci vykazovaných počtů nákaz je zjevné, že toto číslo není jednoduše porovnatelné mezi zeměmi. Velmi zjednodušeně lze říci, že nezřídka nižší vykazované počty nakažených doprovází např. výrazně vyšší smrtnost. Padla ovšem též otázka, zda rozdíl ve smrtnosti není kromě různé evidence také způsoben například jinou kvalitou či robustností systému zdravotní péče.
• Ukázal výsledky shlukové analýzy EU a USA. Zde lze poukázat například na to, že země silně zasažené na jaře, během léta či od podzimu 2020 lze poměrně ostře geograficky oddělit. Na jaře byly např. silně zasaženy země západní Evropy a východní pobřeží USA. V létě byl oproti tomu v Evropě téměř klid, stejně tak se uklidnila situace na východním pobřeží USA, ale zato byly silněji zasaženy jiné státy (republikáské?). Vývoj od podzimu pak nejspíše máme všichni ještě v živé paměti.
• Představil data úmrtnosti 2020 v EU dle Eurostatu podle věkových kategorií, porovnání nadúmrtnosti s hodnotami úmrtí hlášených z důvodu pandemie Covidu a srovnání situace v jednotlivých zemích. Zde se ukazuje, že skutečná míra nadúmrtnosti se pohybuje v průměru o 57 % výše než by odpovídalo čistě Covidovým statistikám, přičemž interval se různí od -34 % (Lotyšsko) po +219 % (Estonsko). ČR je s 56 % blízko průměru.
• A konečně se věnoval podrobněji úmrtnosti v ČR podle věkových kategorií. Zde snad poznamenejme, že klesající průměrný věk zemřelých v poslední době není způsoben jen těžším průběhem u mladších ročníků, ale též počínající imunitou starších věkových skupin z důvodu očkování.

Změny v Solvency II navrhované ze strany EIOPA

Mirek Kotaška ukázal ve své prezentaci přehled témat, u kterých EIOPA navrhuje změny Solvency II legislativy.

Představil výsledky dvou sběrů dat organizovaných EIOPA, které u některých navrhovaných změn ukázaly poměrně značný dopad do solventnosti pojišťoven. V případě ČR patří mezi dvě nejvýznamnější chystané změny:

• Úprava výpočtu úrokového rizika, kdy stávající kalibrace byla zjevně nevyhovující prostředí nízkých nebo záporných úrokových sazeb. Nově navržené varianty tedy vedou k poměrně výraznému navýšení kapitálového požadavku pro úrokové riziko (a to i po diverzifikaci).
• Úprava výpočtu rizikové přirážky o tzv. lambda faktor, kterým se postupně snižuje výše kapitálového požadavku v čase a vede ke snížení rizikové přirážky.

V rámci EU patří mezi možná ještě významnější změnu úprava LTG measures, konkrétně last liquid pointu (nově first smoothing pointu) výnosové křivky. Z důvodu velkého dopadu změn se navrhuje dlouhé přechodné období až do roku 2032, do kdy bude změna postupně promítána do regulatorně stanovených bezrizikových výnosových křivek.

Zprávy z pracovních skupin

ESAP 1 / ISAP 1 / ISAP 1a – Vlaďka Unzeitigová: Pracovní skupina dokončila revizi SAP1 a předala jej k připomínkám. Momentálně prochází uzavřeným kolem prvotních připomínek, v dohledné době bude  zveřejněn i pro členy. Mezi novinky patří nová část týkající se správy modelů a rozšíření informací, které by aktuár měl zahrnout do své zprávy.

IFRS 17 a ISAP 4 – Petr Sotona a Jiří Thomayer: Pracovní skupina připravila v užším složení podnět pro ČAP se žádostí o sběr dat od členských pojišťoven, které se týkají přístupů ke coverage units a rozpouštění CSM. Pro transpozici ISAP 4 byli osloveni stávající členové, avšak pracovní skupina uvítá i nové posily. Pracovní skupina také diskutovala roli aktuára v IFRS 17 analogické odpovědnému pojistnému matematikovi či klíčovým funkcím v rámci Solvency II. Ukazuje se, že např. v rámci EIOPA není příliš velká podpora činnost klíčových funkcí rozšiřovat i na nový účetní rámec. Podnět k vyjasnění této otázky byl předán také pracovní skupině zabývající se obecněji právním zakotvením aktuárské profese (Legal recognition).

ESAP 3, ISAP 5/6 a ICP 8/16 – Mirek Šimurda: Pracovní skupina finalizovala SAP 3, lokální transpozici standardu ESAP 3 ohledně role aktuára v rámci ORSA. Na Semináři z aktuárských věd 28. května 2021 bude přednáška k tomuto standardu a související European Actuarial Note I. Skupina bude dále pokračovat v činnosti připravou na lokalizaci standardů ISAP 5 (Insurer Enterprise Risk Models) a ISAP 6 (Enterprise Risk Management Programs). K těmto standardům se jeví jako relevantní připojit i zmapování relevantních standardů mezinárodní asociace regulátorů pojišťoven, konkrétně ICP 8 – Risk Management a ICP 16 – Enterprise Risk Management for Solvency Purposes.

Legal recognition – Honza Šváb: Pracovní skupina momentálně diskutuje se členy a zástupci pojišťoven jejich preference. Na AAE také probíhá diskuse o situaci v jiných zemích (konkrétně Francii, Španělsku a Portugalsku) ohledně vyhrazení určitých činností pouze aktuárům s patřičnou kvalifikací. Obšírnější zpráva bude prezentována na Jarním aktuárském setkání. Skupina se také zabývá podnětem ohledně role aktuára v IFRS 17.

Aktuár budoucnosti – Jakub Šiška: Pracovní skupina své prozatímní závěry prezentovala na minulém setkání v listopadu 2020. Dnes zazněl pouze stručný update, že skupina se nadále zabývá tématy ohledně Data Science, včetně např. nabídek českých VŠ. Nově byl publikovaný materiál EAA k etickým otázkám při využití velkých dat, který skupina prostuduje.

Produkty s podíly na zisku – Honza Pechanec: Budeme mít novou pracovní skupinu, která se bude zabývat produkty s podíly na zisku pro účely diskuse na úrovni evropské asociace. Mockrát děkujeme Honzovi Pechancovi, že se ujme jejího vedení, a hledáme k němu další dobrovolníky.

Hledáme další dobrovolníky do pracovních skupin

Vedoucí i členy hledáme do pracovních skupin k transpozici standardů:

• ISAP2 (Financial analysis of Social Security Programs)
• ISAP3 (Employee benefits)

Hledáme též členy, kteří by posílily pracovní skupiny:

• Produkty s podíly na zisku v ČR (Honza Pechanec)
• Legal recognition aktuárské profese (Honza Šváb)
• Pandemie C19 (Petr Jedlička a Aleš Král)
• Aktuár budoucnosti (Jakub Šiška)

Na webu Actuaria by se měla v dohledné době objevit alespoň stručná anotace, která by popsala cíle a činnost jednotlivých pracovních skupin.

Pokud by vás lákalo se do některé z pracovních skupin zapojit, ozvěte se buď nám organizátorům nebo přímo vedoucím jednotlivých pracovních skupin.

Náměty pro další setkání

Uvítáme témata, kterými byste se v rámci pravidelných či nepravidelných setkání Aktuárské pracovní skupiny chtěli zabývat. Budeme moc rádi, pokud nám pošlete svá přání nebo tipy na věci, které by bylo podnětné a užitečné diskutovat v širším kruhu.

Jako konkrétní návrh padla možnost diskutovat dopad pandemie mimo jiné na:

• kalibraci katastrofického životního rizika ve standardní formuli, kdy formálně vzato úmrtnost v ČR šok předepsaný SF překročila, avšak reálný dopad na pojišťovny je relativně malý, neboť pandemie zasáhla především populaci ve vysokém věku, která je v ČR mnohem méně propojištěna oproti lidem v produktivním věku,
• další aspekty diskutované i na evropské úrovni, např. jak designovat pojištění typu pandemie či non-damage business interruption s vysokou koncentrací rizika.

Závěrečné poděkování

Mockrát děkujeme všem, kdo k dnešnímu programu přispěli, především Petru Jedličkovi a Mirkovi Kotaškovi, též všem diskutujícím, účastníkům a předem také všem dobrovolníkům.

Za organizátory APS přejeme hezký start jara a těšíme se na viděnou na dalších setkáních.

Mirek Šimurda, Martin Jusko a Petr Pošta